Historie plemene
Půvabný kavalír king Charles španěl může naleznout své předky u malých španělů, kteří jsou zobrazeni na mnoha obrazech 16., 17. a 18. století. Takoví psi byli oblíbení u šlechty. Proslulí malíři jako Tizian, van Dyck, Stubbs, Gainsborough a Reynolds ukazovali podobné malé psy s plochými hlavami, vysoko nasazenýma ušima a lehce prohnutými nosy.
Byl to malý černobílý toy španěl, který se ukryl pod sukněmi Marie Stuartovny při její popravě v roce 1587. A jak bylo zaznamenáno, nechtěl svou paní opustit dokonce ani po její smrti. Za vlády Tudorovců ( 1458-1603) byli tito malí španělé velmi oblíbení jako mazlíčci vznešených dam a za Stuartovců (1603-1714) byli pojmenováni king Charles španělé. Své jméno dostalo díky Karlu II. (Charles II. v ang.). Tento král byl stále doprovázen psíky a dokonce rozhodl, že smějí na veškerá místa včetně sněmoven parlamentu, kam psi obvykle neměli přístup.
Jakub II. byl další král zamilovaný do tohoto plemene a je zaznamenáno, že během bouře na moři dával příkaz "zachraňte psy!...a vévodu z Monmouth!"
Barva blenheim (červeno bílá) zíkala název podle paláce Blenheim, kde se tato varieta chovala.
Obliba pomalu opadala, ale opět vzrostla na počátku 19. století. Byla podpořená tím, že vévoda z Marlborough používal malé španěly jako společníky při lovu. Byli o trochu větší než dnešní kavalíři. V roce 1820 byli jeho psi popisováni jako "velmi malí nebo kobercoví španělé". Byli červení a bílí, s velmi dlouhýma ušima, krátkými nosy a černýma očima. Dodnes je vysove ceněna kosočtvercoví skvrna na hlavě některých kavalírů king Charles španělů a existuje pověst o tom, jak k ní přišli. Vévodkyně z Marlborough měla velmi milovaného mazlíčka fenku tohoto plemene a ta jí dělala společnost, když byl její manžel ve válce. V době plné obav, když čekala na zprávy od manžela, měla zvyk tisknout svůj palec na fenčinu hlavu. Když její fena porodila, na hlavách narozených štěňat se objevily značky po vévodkyně palci.
V roce 1886 byl založen Toy Spaniel Club, ale v roce 1902 organizace změnila jméno na King Charles Spaniel Club. Ještě jednou na slávě plemena zapracoval královský zájem, když Efuar VII. zasáhl a později schválil nové jméno.
Po první světové válce američan Roswell Eldridge procestoval Anglii při hledání malého španěla krále Karla. Naději mu dali chovatelé, kteří přiznali, že ve vrzích se objevují štěňata s dlouhými nosy, která jsou však, protože neodpovídají plemennému typu, odstraňována. Eldridge tedy vyhlásil ceny ve výši 25 liber (což byla tehdy docela pěkná suma) pro tři nejlepší malé španěly starého typu. Obnova plemene byla zahájena. V roce 1928 byl v Anglii založen klub Cavalier King Charles Spaniels (původní jméno už bylo obsazeno) a v roce 1945 bylo toto staronové plemeno uznáno Kennel clubem.
Zdroj: Kavalír King Charles Španěl - Juliette Cunliffeová